Španělští výzkumníci popsali výskyt COVID-19 a riziko hospitalizace u 77 590 HIV pozitivních na ART. Během 3měsíčního období bylo s koronavirem diagnostikováno 236 osob a 151 z nich bylo hospitalizováno. Riziko hospitalizace bylo u osob s nukleos(t)idovými inhibitory reverzní transkriptázy nejnižší pro osoby užívající kombinaci TDF/FCT (tenofoviru s emtricitabinem) – pohybovalo se na 10,5 osobách z 10 000. Ostatní režimy byly srovnatelné a dosahovaly přibližně dvojnásobku. Uživatelé TDF/FTC měli také nejnižší riziko nákazy a žádný z nich nezemřel a ani nebyl přijat na jednotku intenzivní péče. Nutno podotknout, že tito léčení pacienti mají nižší pravděpodobnost, že se u nich vyskytne přidružené onemocnění zhoršující sledované výstupy u COVID-19. Starší pacienti, nebo pacienti s přidruženým onemocněním ledvin a srdečně-cévním onemocněním, častěji užívají ostatní režimy než TDF/FTC.

Současné znalosti také naznačují, že rozvoj závažné koronavirové infekce stoupá s věkem, mužským pohlavím a některými chronickými zdravotními problémy typu hypertenze, onemocnění srdce, cukrovka, obezita a chronické onemocnění plic. Ať už HIV negativní nebo pozitivní na léčbě s potlačenou virovou náloží a normálním počtem CD+, ve hře jsou i další z rizikové faktory (obezita apod.). Většina HIV pozitivních v Evropě má věk nad 50 let a trpí některou z chronických nemocí (chronické onemocnění plic nebo srdečně-cévní onemocnění), které se u HIV pozitivních vyskytují častěji. V rámci prevence by tak měl být kladen důraz na léčbu nikotinové závislosti a očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám.

Ačkoli k tomu zatím chybí data (zejména pro nedostatek účastníků splňujících podmínky pro vstup do studie), považuje se imunosuprese (CD4+ pod 200 buněk/µL) nebo neužívání léčby jako rizikový faktor úmrtnosti na COVID-19 u HIV pozitivních.

HIV antiretrovirotika v léčbě COVID-19 nefungují

Urychlený výzkum stávajících antiretrovirotik v léčbě koronavirové infekce vkládal naděje do kombinace lopinaviru s ritonavirem. Ty byly zkoumány v rozsáhlé britské studii RECOVERY u téměř 12 000 osob hospitalizovaných kvůli onemocnění COVID-19. Náběr účastníků do studie byl pozastaven, protože se ukázalo, že zkoumaný léčebný režim neovlivňuje oproti běžné léčbě úmrtnost nebo délku hospitalizace. Přesvědčivé výsledky nepřinesl ani výzkum tenofoviru v léčbě koronavirové infekce.

V současnosti nemáme žádná data, která by opodstatnila změnu léčebného režimu u HIV pozitivních, pokud by byli infikování koronavirem. Neexistuje také opodstatněný důvod, proč užívat antiretrovirotika u zdravých osob (s výjimkou běžné PrEP). Ačkoli je ve Španělsku aktuálně zkoumána kombinace PrEP a hydroxychlorochinu u HIV negativních zdravotnických pracovníků, musíme zatím počkat na výsledky studie. Aktuálně probíhají také výzkumy na účinnost a bezpečnost maravirocu (inhibitor CCR5 receptoru) v léčbě pacientů se SARS-CoV-2.

Ostatní možnosti léčby COVID-19

Série sledovaných případů s využitím hydroxychlorochinu v léčbě neprokázala dostatečný benefit v klinické praxi. Prvním lékem registrovaným v léčbě koronavirové infekce je remdesivir (původně vyvinutý pro léčbu Eboly), který v pokusech prokázal širokou antivirovou aktivitu proti SARS-CoV-2.

Dalším sledovaným lékem je famotidin, který snižuje úmrtnost u hospitalizovaných pacientů. Experimentálně je zkoumaný také ivermectin, který byl s úspěchem využit v pokusech in vitro u buněk napadených virem SARS-CoV-2. Na konferenci AIDS 2020 byl prezentován možný užitek léků běžně užívaných v léčbě hepatitidy C antivirotik sofosbuviru a daclatasviru, které mají rovněž potenciální vliv na úmrtnost.

Přehled aktuálních a plánovaných studií zaměřených na COVID-19 u HIV pozitivních naleznete na https://www.clinicaltrials.gov/ct2/results?term=hiv+covid&Search=Search.

Léčba HIV v době pandemie COVID-19

Dodržování karantény, sociálního odstupu a dalších ochranných opatření omezují přístup k běžnému testování na HIV. Je možné, že převzetí do péče a zajištění návaznosti léčby bude brzděno kvůli tomu, že řada HIV kliniků zajišťuje také péči o koronavirové pacienty. Zvláště v zemích s vysokým výskytem onemocnění COVID-19 je zapotřebí při omezených personálních kapacitách ve zdravotnickém systému zabezpečit kontinuální antiretrovirovou léčbu.

Na závěr zmiňme, že vznikla webová stránka mapující lékové interakce experimentálně užívaných léků v léčbě COVID-19 (www.covid19-druginteractions.org).

Zkráceno a přeloženo z: https://www.eacsociety.org/home/bhiva-daig-eacs-gesida-and-polish-scientific-aids-society-statement-on-risk-of-covid-19-for-people-living-with-hiv-plwh.htmlPřipravila Veronika