7. 1. 2026Elizabeth Taylor
HVĚZDA HOLLYWOODU, KTERÁ PROLOMILA TICHO KOLEM HIV/AIDS
V předchozích číslech našeho magazínu jsme se věnovali inspirativním osobnostem, které otevřeně žijí s HIV a svým příběhem pomáhají bourat předsudky i strach. Od tohoto čísla otevíráme novou kapitolu. Zaměříme se na takzvané ambasadory — výrazné osobnosti, které se aktivně zapojily do boje proti HIV a AIDS, využily svůj vliv k podpoře osvěty, výzkumu i solidarity a zásadně přispěly k proměně veřejného vnímání této nemoci. První z nich je žena, jejíž hlas dokázal prorazit i to nejhlubší ticho.
Elizabeth Tylor byla symbolem filmového lesku, krásy a excentrického luxusu. Pro miliony lidí po celém světě se ale Elizabeth Taylor stala ještě něčím víc: hlasem odvahy v době, kdy o HIV/AIDS téměř nikdo nemluvil. V éře strachu, mlčení a stigmatizace patřila k prvním veřejně známým osobnostem, které se postavily na stranu lidí žijících s HIV — a změnily tím dějiny boje proti této nemoci.
Zlom přišel v roce 1985, po smrti jejího blízkého přítele a hereckého kolegy Rocka Hudsona, jednoho z prvních hollywoodských idolů, kteří veřejně přiznali, že mají AIDS. Taylor tehdy odmítla přihlížet politické nečinnosti i společenskému odsudku. Rozhodla se jednat. A využila k tomu to, co uměla nejlépe — svou popularitu, charisma a neochvějný hlas.
Ještě téhož roku se stala spoluzakladatelkou organizace amfAR (The Foundation for AIDS Research), která se rychle zařadila mezi nejvýznamnější instituce financující výzkum HIV/AIDS. Díky jejímu vlivu a osobnímu nasazení se podařilo získat desítky milionů dolarů na klinické studie, vývoj léčby i podporu prevence. Taylor nebyla jen tváří kampaní — aktivně tlačila na politiky, kritizovala pomalé reakce vlády a vyžadovala, aby se k lidem s HIV přistupovalo s respektem a lidskostí.
O několik let později založila Elizabeth Taylor AIDS Foundation (ETAF), nadaci, která dodnes podporuje komunitní organizace po celém světě. Zaměřuje se především na skupiny, které bývají v systému péče přehlíženy: lidi bez domova, queer mládež, chudé rodiny, černošské a latino komunity i regiony s omezeným přístupem k léčbě. ETAF financuje zdravotní péči, prevenci, psychosociální podporu i programy zaměřené na snižování stigmatizace.
Jedním z nejsilnějších momentů její veřejné angažovanosti bylo vystoupení před americkým Kongresem. Taylor zde bez obalu kritizovala vládu za nedostatečnou reakci na epidemii AIDS. Její projev vyvolal masivní mediální odezvu a dostal téma HIV/AIDS na titulní stránky novin — v době, kdy bylo pro mnohé stále nepohodlné, ba nebezpečné o něm mluvit nahlas.
Výraznou stopu zanechala také ve světě fundraisingu. Benefiční galavečery, aukce šperků či charitativní večery s účastí celebrit patřily v 80. a 90. letech k nejsledovanějším událostem své doby. Taylor se do jejich příprav zapojovala osobně — telefonovala mecenášům, přesvědčovala je k podpoře a otevřeně využívala svůj hvězdný status ve prospěch boje proti HIV. Právě tím inspirovala další osobnosti showbyznysu, aby se přestaly bát a přidaly se.
Elizabeth Taylor byla také jedním z nejviditelnějších hlasů proti diskriminaci lidí žijících s HIV. Opakovaně zdůrazňovala, že HIV není „problémem jedné skupiny“, ale lidským tématem, které se týká celé společnosti. Stála po boku LGBT komunity v době, kdy to znamenalo riskovat vlastní reputaci i kariéru — a její odvaha výrazně přispěla k destigmatizaci HIV v západním světě.
Až do své smrti v roce 2011 zůstávala aktivní v mezinárodní advokacii, podporovala dostupnost léčby v rozvojových zemích a motivovala nové generace aktivistů. Její odkaz dnes žije dál — v projektech zaměřených na testování, PrEP, komunitní péči i v boji proti diskriminační legislativě, která v některých zemích stále kriminalizuje samotný HIV status.
Elizabeth Taylor dokázala proměnit slávu v nástroj změny. A připomněla světu jednoduchou, ale zásadní pravdu: solidarita je silnější než strach.