7. 1. 2026Když se potkají data, zkušenosti i lidský rozměr

Úvod kongresu patřil Teymuru Nooriemu z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), který se zaměřil na aktuální stav epidemie HIV/AIDS v Evropě a porovnal jej se strategickými cíli stanovenými pro konec roku 2025. Čísla však ukázala, že cesta k jejich naplnění je stále dlouhá.

• Z plánovaných 500 000 uživatelů PrEP je jich aktuálně 349 000.
• První z cílů strategie 95–95–95 – tedy aby o své HIV pozitivitě vědělo 95 % lidí – je v Evropě naplněna zatím z 86 %.
• Stejně tak druhý cíl, který se týká léčby diagnostikovaných osob, dosahuje rovněž 86 % místo očekávaných 95 %.
• Pozitivní zprávou zůstává třetí cíl, který se jako jediný podařilo splnit: potlačená virová nálož u léčených pacientů. Přesto celkový cíl, aby 86 % všech lidí žijících s HIV mělo potlačenou virovou nálož, je naplněn pouze ze 70 %.
• Významnou výzvou nadále zůstává také stigmatizace a diskriminace, kde se nepodařilo naplnit cíl, aby se s ní setkalo méně než 10 % lidí žijících s HIV/ AIDS.

Dopolední program se následně zaměřil na epidemiologickou situaci v České republice. Vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ze Státního zdravotního ústavu uvedl, že ke konci října letošního roku bylo evidováno 5 135 osob s potvrzenou HIV pozitivitou, z toho 85,1 % mužů a 14,9 % žen. Jen během letošního roku bylo zaznamenáno 247 nových případů, což pravděpodobně povede k překonání loňského přírůstku 269 osob.

Na tato data navázal prof. Pazdiora, který se věnoval vlivu migrace na výskyt HIV a tuberkulózy v ČR, a manažerka Národního programu pro HIV/AIDS, jež představila aktuální stav a výzvy Národního programu řešení problematiky HIV/AIDS na období 2023–2027.

Odpolední blok otevřel pohled na specifické potřeby pacientů s oslabeným imunitním systémem, zejména v oblasti výživy. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství, se zaměřil na virové hepatitidy přenášené sexuální cestou, lékaři z Ústřední vojenské nemocnice představili současné výzvy injekčního užívání antiretrovirotik a Tomáš Hájek nabídl netradiční pohled na pandemii HIV/AIDS skrze umění.

Odborný den uzavřel Dr. Jilich, vedoucí největšího českého HIV centra na Bulovce, který upozornil na mezery v povědomí o HIV v Česku a na Slovensku. Alarmující je především fakt, že pouze 26 % Čechů ve věku 18–65 let se někdy nechalo otestovat, zatímco na Slovensku je to jen 15 %. Čtvrteční program zakončila posterová sekce.

Páteční dopoledne zahájila Roksolana Kulchynska z WHO, která se věnovala prioritám v ukončení epidemie HIV v Evropě. Českou republiku ocenila za relativně nízký výskyt HIV, kvalitní zdravotnický systém a moderní strategii národního programu, zároveň však zdůraznila potřebu posílit testování, využívání PrEP a destigmatizaci.

Následovaly příspěvky Dr. Zjevíkové o pozdní diagnostice pacientů v ostravském HIV centru, Dr. Sekery, který analyzoval vývoj příčin úmrtí osob s HIV v ČR, a vedoucí brněnského HIV centra zaměřený na vztah antiretrovirové léčby a poruch tukového metabolismu. Představena byla také pilotní studie o kvalitě života lidí s HIV v ČR a Dr. Zákoucká shrnula novinky z evropského kongresu o pohlavně přenosných infekcích.

Závěrečný blok patřil silným příběhům i citlivým tématům. Dr. Bartovská představila kazuistiku tří pacientů spojených pobytem ve vězení, následovaly příspěvky o sexbyznysu z pohledu organizace Rozkoš bez rizika (Mgr. Jana Kočová), rozdílech v dostupnosti primární péče (Dr. Kubiska), prevenci sexuálně přenosných infekcí (Dr. Zlámal) a zkušenostech se souběhem HIV a hepatitidy C v plzeňském centru, které představil jeho vedoucí doc. Sedláček, zároveň hlavní organizátor kongresu.

Český kongres o HIV/AIDS tak znovu potvrdil, že kromě čísel, strategií a léčby zůstává klíčovým faktorem otevřená diskuse, mezioborová spolupráce a důraz na lidský rozměr této problematiky.

(Tým ČSAP)